Orosená okna jsou problémem, který trápí nejednu domácnost. Přestože se jedná o běžný fyzikální jev, spousta lidí jej vnímá jako problém. A není se čemu divit. Kvůli vysoké vlhkosti se totiž v interiéru začnou obvykle objevovat plísně.
více v článku...
Za zamlženými skly obvykle nestojí nekvalitní okna
Rosení plastových oken není známkou nekvalitního výrobku. K orosení neboli kondenzaci dochází v momentě, kdy se teplý a vlhký vzduch střetne s chladnějším povrchem. Nejčastěji se tak děje v koupelně, v kuchyni, ale také všude tam, kde se koncentruje více osob.
Zkuste vytáhnout kompot z lednice. Jeho sklenice se orosí. Dojde k tomu z toho důvodu, že se teplejší a vlhčí vzduch střetne s chladným povrchem sklenice, což se pojí vznikem kondenzátu neboli orosením.
Přesně tomuto procesu podléhají také okna. Dochází u nich k povrchové kondenzaci vodních par, které se mísí se vzduchem v místnosti. Z toho plyne, že čím větší vlhkost v místnosti je, tím větší je pravděpodobnost, že se okna, která mají nižší povrchovou teplotu, orosí. Nejčastěji k tomuto jevu dochází na podzim a v zimě. Teplý vzduch v místnosti totiž absorbuje více vlhkosti než vzduch studený.
Ve kterých částech okna se kondenzát objevuje?
K rosení může docházet v různých částech okna. Podle toho, kde se objeví, se dá určit, zda se jedná o vadu okna či nesprávné větrání.
- Rosení oken zvenku – tento typ zamlžení vám nemusí dělat starosti. Je znamením, že mají okna skvělé tepelně izolační vlastnosti. Venkovní sklo se ochlazuje více než teplota v okolí, ale zároveň se neohřívá prostupem tepla zevnitř. Jde o jev související s proměnlivým venkovním počasím.
- Rosení v meziskelním prostoru – jedná se o netěsnost oken, tedy tento prostor není hermeticky uzavřen a vniká do něj vzduch. Jedná se o závadu na okně způsobenou prasklinou či netěsností rámečku. Je potřeba se obrátit na odborníka.
- Rosení rámu ve funkční spáře nebo zevnitř – ke kondenzaci může docházet například špatným napojením okna na ostění, kde vznikají tepelné mosty. Na pomoc je potřeba zavolat odborníka.
- Rosení okenních skel zevnitř – na vině je obvykle nízká teplota skla a vysoká vlhkost v bytě. Na řadu tedy přichází větrání i optimální nastavení teploty v místnosti.
Proč se rosí okenní tabule zevnitř?
Jak již bylo napsáno, nejčastějším důvodem je nízká teplota skla a vyšší teplota ve vlhké místnosti. Teplý vzduch absorbuje více vlhkosti, a jakmile se ochladí, dojde ke kondenzaci.
Pokud chcete kondenzaci předcházet, je potřeba nejen správně větrat, ale také si dát pozor na závěsy a žaluzie. Vnitřní žaluzie totiž omezují pohyb vzduchu po skle, čímž dochází k tzv. studeným kapsám, které mají za následek tvorbu kondenzátu. V chladných dnech se proto doporučuje žaluzie vytahovat.
Zdroje vlhkosti
Ke zvýšené vlhkosti a následné kondenzaci přispívá:
- sušení prádla v bytě,
- vaření,
- horké koupele,
- zalévání květin,
- větší počet osob koncentrovaných na jednom místě,
- nedostatečné větrání,
- neprodyšné zateplení budovy,
- akvária atd.
Co způsobuje vysoká vlhkost v interiéru?
Optimální hranice vlhkosti v bytě se v zimě pohybuje v rozmezí 45 až 65 % a v létě mezi 40 až 60 %. Jestliže bude vlhkost dlouhodobě převyšovat horní hranici, začnou se v bytě objevovat vlhké mapy a plísně. Plísně jsou přitom pro člověka nebezpečné, protože ohrožují jeho zdraví a jsou spouštěčem alergií. Vlhkost z jedné místnosti se může snadno dostat i do okolních prostorů.
Jak se proti zvýšené vlhkosti bránit?
Se zvýšenou vlhkostí můžete bojovat dvěma základními prostředky:
- správným a pravidelným větráním,
- vhodnou vzduchovou technikou.
Jakmile zpozorujete vlhkost na oknech, otřete ji měkkým a savým hadříkem. Nezapomeňte vyvětrat.
Jak správně větrat?
Obecně se doporučuje větrat zcela otevřenými okny 2krát až 3krát denně. Délka větrání závisí na roční době.
- V zimě se doporučuje před větráním vypnout topení a nárazově větrat průměrně 10 až 15 minut. Při velkých mrazech jen 5 minut.
- V létě můžete větrat 20 až 30 minut. Při tropických teplotách větrejte časně z rána.
Nejlepším způsobem větrání je tzv. křížové, kdy se současně otevřou protilehlá okna či okna a dveře. Vzduch se rychle vymění. V zimě při vypnutí radiátorů nepřijdete při intenzivním a krátkém větrání o energii vynaloženou na topení.
Zcela nesprávné je větrat na ventilačku. Zejména v zimě je tento způsob neekonomický. Vzduch se totiž dostatečně nevymění, a ještě přijdete o drahocenné teplo.
Vzduchová technika
S pravidelnou výměnou vzduchu a se snížením vlhkosti vám především v koupelnách s oknem i bez něj pomůže koupelnový ventilátor s čidlem vlhkosti. S ventilací začne, jakmile vlhkost vzduchu překročí nastavenou hladinu.
Jestliže se vlhkost v místnosti udržuje i přes pravidelné větrání, vyrazte do boje s odvlhčovačem vzduchu. Stejně jako ventilátor může být opatřen čidlem vlhkosti, které v případě zvýšené hodnoty přístroj spustí. Odvlhčovač zjednodušeně řečeno sbírá vodu ze vzduchu, kterou koncentruje do zásobníku kondenzátu. Ten je potřeba pravidelně vyprazdňovat. Existují i modely opatřené hadicí pro stálý odvod vody.
V případě, že řešíte vlhkost v místnosti bez oken, můžete zvolit výměnu vzduchu pomocí decentrální neboli lokální rekuperační jednotky. Ta z místnosti odvede vydýchaný vzduch a zvenku přivede vzduch čerstvý. Její instalace je přitom v porovnání s centrální rekuperací neskutečně snadná. Vystačíte si jen s otvorem v obvodové zdi.
Jako pohlcovač vlhkosti funguje také rýže, sůl nebo křída. Stačí je nasypat do misek či obyčejných sklenic. Další možností jsou uhlíky vložené v krabici s proděravěným víkem. Vlhkost můžete zkusit snížit také kočkolitem nasypaným v látkových pytlících.
